Posledních pár týdnů se opět věnuji modelům. Venku je špatné počasí, tak trávím odpoledne v dílně. Přesto, že mám doma ještě 2 letadla nedostavěná, začal jsem se stavbou dalšího. Nicméně, letadlo není ani balsové ani z EPP. Tudíž si říkám, není to další nedostavěné balsové éro ani žádné bubliny, které se mi nelíbí, tak je to v pořádku. Od začátku mojí modelářské činnosti sleduji Flite Test na Youtube. Dokonce jsem se pokoušel letadlo od nich postavit z EPP, ale nakonec přišlo jen zklamání. Až před nedávnem se usmálo štěstí a modely FliteTestu začal do Evropy dovážet Graupner. Můj kamarád si model kupoval, tak do košíku přihodil i ten můj. Dorazila mi tedy stavebnice FTBushwacker.
Stavebnice dorazila ve velké krabici, ve které bylo snad 80 % výplně. Zbylé místo zaplňovalo pár desek z polystyrenu a pytlík s bižuterií. Jako první mě překvapila váha desek, jenž je opravu velice nízká, proti podobným deskám prodávaným v ČR. Veškeré díly jsou vyřezané na Laseru a drží na malých mostech, které jdou velice pěkně proříznout. Jedna věc, u níž jsem měl docela obavu, bylo lepení celého modelu tavící pistolí. Jeden model už slepený tavící pistolí už jsem měl a nepřišlo mi, že by pevnost spoje byla nějak velká a navíc model nabyl na váze. FliteTest tento druh lepení používá na všechny své modely, tak snad se mi to ve vzduchu nerozlepí.
Trup
Stavbu jsem začal sestavením trupu, i přes to, že mi pomáhalo video ze stavby, nebyla práce nikterak složitá. Důležité, je prohlídnout si jaké čáry proříznou, některé rozříznout úplně a pak jde vše jako po másle. Díly do sebe parádně pasují, tudíž není třeba někde přemýšlet, jak by to asi mohlo být. Nakonec i lepení tavící pistolí nebylo tak hrozné, avšak při lepení větších spojů je potřeba pracovat poměrně rychle aby lepidlo nevychladlo. Vraťme se tedy k trupu, trup je v podstatě jen taková bedýnka, uprostřed dělená vodorovnou přepážkou. Z vrchu je trup otevřený pro lepší přístup k elektronice. Ze předu je poměrně velká díra, která slouží k zasunutí takzvaného PowerPodu, což je v podstatě taková vanička, ve předu je namontovaný motor a ve vaničce je regulátor, baterie a přijímač. Toto řešení uvítáte hlavně pokud si koupíte více modelů od Flite Testu, jelikož vám stačí jedna elektronika, kterou pomocí PowerPodu jen přemístíte do jiného modelu. Dokonce je PowerPod umístěný tak, že už je motor vyosený, tudíž odpadá laborování jak moc motor vyosit.
Podvozek
Dále jsem se pustil do podvozku, ten se naohýbá z ocelového drátu o průměru 2,5 mm. Do trupu se připevní tak, že se v trupu vyřízne drážka, z druhé strany ji vyztužíme dřívkem od nanuku. Do připravené drážky dáme lepidlo, vložíme drát a přes drát nalepíme opět dřívko. Proti zborcení podvozku nalepíme boční výztuhy, které drží podvozek. Kola jsou vyrobená také z materiálu jako letadlo. Stačí tedy slepit menší a větší kolo k sobě, tím nám vznikne místo pro nalepení „pláště“ po jehož nalepení vznikne duté kolo. Jelikož je polystyrén poměrně měkký, nalepí se na vnitřní stranu obou bočnic čtvereček z lipového dřeva. Tímto zamezíme vymačkáním materiálu při přistávání. Ve videu řeže čtverečky z pásku lipového dřeva, které je ve stavebnici tak, že ho párkrát nařízne a zlomí. Doporučuji rovnou řezat pilkou, mě se dřívko lámalo a to jsem ho prořízl snad do půlky. Osvědčilo se mi přilepit si pásek ze kterého budeme dělat plášť na boční strany kole jen v jednom místě a trochu kola srovnat. Poté jsem nanesl lepidlo na celou lepenou plochu a kolo v podstatě sroloval.
Ocasní plochy
Ocasní plochy jsou banální záležitost, stačí jen dobře seříznout obě části v místě kde se výškovka, případně směrovka ohýbá. Samotné vlepení do trupu je jednoduché, protože vše pasuje úplně přesně. Přejdu tedy k lepení Křídla. Křídlo je v podstatě tvořené ohnutím desky okolo bedničkového nosníku. Nejprve si slepíme obě poloviny křídla lepící páskou, poté je potřeba seříznou místo ohýbání ovládacích ploch, podobně jako u výškovky a směrovky. Aby šlo křídlo lépe ohýbat jsou na vnitřní straně naznačené čáry, které se „projedou“ špejlí tím se vytvoří mezera a křídlo pak jde snadněji ohnout. Na spodní část křídla se přilepí nosník, který je tvořený z takové bedničky a je poměrně dost pevný, takže nehrozí že se nám při letu křídla zlomí. Ohnout křídlo do finální podoby doporučuji prvně bez nanesení lepidla. Chce to třeba 2x nebo 3x ohnout tak aby vše sedělo, jak má. Poté se jen nanese lepidlo, celé křídlo se přeloží a máme hotovo. Tady doporučuji pracovat s pistolí hodně rychle, ona ta plocha lepení je docela dost velká.
Lakování
FliteTest vyrábí své modely z bílých desek nebo hnědých, respektive papír nalepený na polystyrenu má hnědou barvu, podobnou jako klasický balící papír. Bohužel do Evropy se dováží pouze hnědá (vodě odolná) varianta. Nicméně pokud se vám nelíbí hnědé letadlo je potřeba si ho nějak nabarvit. Použil jsem obyčejné barvy na auto laky. Před lakováním sem celé letadlo obrousil „čtyřstovkou“ brusným papírem, jelikož je papír docela lesklý a měl jsem obavu, že barva nebude držet.
První plán byl nastříkat celé letadlo bíle a poté doplnit modré pruhy. Zamaskoval sem si tedy části, které jsem nechtěl zašpinit od barvy, obyčejnou malířskou papírovou páskou. Začal jsem nanášet tenké vrstvy barvy na model. Kompletní nástřik se mi podařil po nanesení šesti vrstev barvy. Před nalepením dalšího maskování mi při prohlížení modelu začala barva odpadávat. Největší části odpadly v místech, kde se ohýbá křidélko. Nevím, zda to byla špatně zvolená barva, případně jsem špatně obrousil povrch. Nicméně barva opadávala a stále opadává. Před přilepením další pásky, tak abych si vy maskoval pruhy a podobné věci, jsem pásku několikrát otřel o kalhoty, aby tolik nelepila. Další vrstvu barvy, tentokrát modrou, mám nanesenou opět ve šesti vrstvách. Bohužel při odlepování šla dolů i spodní barva.
Moje doporučení, buď stříkat model pomocí nějakých pružných barev, nebo model nestříkat vůbec.
Osazování
Venku bylo posledních pár dnů krásně, tudíž mě napadla myšlenka konečně model osadit. Doma jsem měl motor o výkonu 210 W s přibližně 1100 otáčky na volt. K tomu mám 25 A regulátor a napájecí akumulátor 2200 mAh.
Jako první součástky přišly do modelu serva, obyčejná deseti gramová digitální serva z Hobbykingu. Serva jsou pouze nalepená tavící pistolí do křídel, tak snad to chvíli vydrží. Stavebnice obsahuje stáhla o délce přibližně 20 cm, která mají na konci udělaný Z ohyb. Pop přemýšlení jak udělat druhý konec táhla abych nemusel letovat vidličky, lepit „zetka“ z obou stran na uhlíkovou tyčku a nebo kupovat variabilní koncovky, jsem na internetu narazil na poměrně pěkný nápad, který se tu pokusím popsat a přidat obrázek.
Drát ze Z ohybem připevním do páky na křídle, naměřím si správnou délku k servu a nechám cca 1cm navíc. Ze zbytku drátu na ohýbám protikus k táhlu, jako je na obrázku v galerii (nevím jak ten tvar lépe popsat). Funguje to tak, že protikus zastrčím do servopáky a drát vedoucí rovně od páky na křídle, jistí protikus proti vysunutí. První spojení obou drátů bylo pomocí lepidla a smršťovací bužírky. Toto se mi neosvědčilo a proto jsem použil vnitřek z elektrikářských svorek (čokoláda) bohatě stačí ta menší velikost, jen je potřeba ten plast rozříznout a „vykuchat“ zevnitř ten váleček se šrouby, poté jím jen protáhneme oba dráty, nastavíme délku a pořádně utáhneme. Je to možná těžší řešení ale pokud nepočítáme každý gram, tak je to podstatně levnější varianta jak variabilní koncovky.
To by mohlo být ke stavbě, vše podstatné, pokud si na něco vzpomenu, ještě doplním.
